Rupert
| . |
tchořovitý asi roční kluk za Duhový most odešel 27. 6. 2011 |
Rupert je kouzelný, nádherný a hopsavý chlapeček. Nalezený spolu s Bělkou v Praze Košířích.
Ti dva se zřejmě dobře znají.
Váží 1550g. Je hodný a hodně veselý, nekonfliktní.
Tak jsme si mysleli,že Rupert je kastrovaný, ale ukázalo se, že je to letošní mládě.
3.12.2010 odjel Rupík do nové rodiny do Hostivic.
3.3.2011 se k nám bohužel Rupíček vrátil. Je dokonalý ideál krásy, je nádherný, dobře stavěný, osvalený, ale se smutnýma očima. Rupík je v říji a brzo půjde na kastraci. Váží 2,3 kg. Hodně nás mrzí, že adoptivní rodina u které byl, ho nebyla schopna nechat ani přeočkovat podle pokynů při odběru, takže mu očkování propadlo a bude nutné ho přeočkovat znovu, což bude to zbytečná zátěž pro jeho organismus.
9.3.2011 Rupíček je předběžně zamluven. Nová rodina i fretčí kamarádka Eminka na něj netrplivě čekají a jen co se zotaví po kastraci, kterou podstoupí v soboru 12.3. může jít do nové rodiny:)
12.3.2011 bylo s Rupem o zábavu postaráno. Kastraci má za sebou, zvládl ji úžasně, už se i trošku napapal a nabumbal. Horší je, že jsem mu v týdnu objevila bouli na zádech u páteře. Byl na rentgenu, který je v pořádku, tak byl nabrán vzorek na biopsii. Koncem týdne budou výsledky, snad dopadnou dobře a bude to jen nějaká banalita v podobě tukové boule. Je to opravdu hodně tvrdé a v průměru něco přes 1 cm velké.
Jinak je Rupíček opravdové zlatíčko, celou dobu co jsme trávili na veterině se mi válel na klíně a v náručí a bylo vidět jak je spokojený. Při vyšetření byl naprosto v klidu a všichni se divili co je to z zvíře 
. A využila jsem příležitosti kdy byl v klidu a změřila ho, bez ocásu měří 48 cm, s ocasem 67 cm. Opravdu to není žádný drobeček.
19.3.2011 výsledky z biopsie jsou dobré i špatné, je to jen tukový nádor (lipom), ale vzhledem k tomu, že je těsně u páteře bude se muset nechat vyndat, protože by mu mohl tlačit na obratle a způsobit ochrnutí. Nová adoptivní rodina s tím byla srozuměna a 20.3.2011 si Rupíčka odvezli do Moravské Třebové, kde má fretčí kamarádku a nechají ho operovat. Děkujeme rodině Fajmanových za finanční příspěvek!
Z nového domova
14.4.2011 o Rupertovi víme naprosto všechno a pravidelně, zatím... po týdnu přišla zpráva: už je Rupík zabydlenej jako by u nás byl odjakživa. Každý odpoledne je necháváme společně vyběhat
Skvěle si rozumí a Emča je jeho ocásek (Rupík se jde napít a ona hned běží za ním a začne pít taky, Rupík strčí hlavu do misky s jídlem a ona jde hned taky... dneska šli dokonce společně i na záchod dělat bobek - sotva se tam vešli). Jsme rádi, že si spolu tak rozumí, i když je z ní Rupík potom tak unavenej, že zbytek odpoledne prospí . Probudí se až večer, když Emča spí a je čas si s ním zařádit a pomazlit se.
10.5.2011 zúčastnili jsme se fretčích čarodějnic, kam se na nás přijel podívat náš božský Rupert i se svojí kamarádkou Eminkou. Má se moc dobře, bulka se nezvětšuje a je stále velký pohodář...
21.6.2011 začal být Rupíček unavený a špatně chodil na zadní nožičky, nechtěl si hrát a byl slabý, slabost v nohách ani nedokázal dojít a doskočit do záchůdku.. Jeli s ním na kliniku do Brna k dr. Hauptmanovi, který nahmatal nějakou bulku na svalu u pánve, trošku ho to tam i bolelo.. Takže nejlepší varianta je, že se praštil a má tam krevní podlitinu, zánět... - nejhorší je nádor. Taky to klidně může být od té bulky na zádech, ale to prý nevypadá.
Aby toho nebylo málo ještě slyšel na srdci slabší šelest.Rupert musel zůstat v nemocnici. Naštěstí srdíčko je v pořádku,není zvětšené a bije pravidelně. Bulka na páteři zatím taky v pohodě, žádnou neplechu nedělá a neroste. Krev OK.
U pánve má na svalu nějakou poškozenou tkáň asi po nějakém starším úrazu, dělali biopsii a není zhoubná. Našli tam i nějaké buňky, ze kterých by se mohl vyvinout zhoubný nádor, ale je to prý nepravděpodobné. Někde v těch místech je zánětlivý proces v uzlině. Takže se přeléčí antibiotiky a uvidí se dál...
Držíme mu palce! Vzali sebou i výsledky z Biopsie, když jsme nechávali dělat rozbor my .
23.6.2011 se vrátil Rupíček z nemocnice, ještě je stále slabý na nožky, ale je veselý a papá antibiotika.
Rupíček měl hroznou radost jak nás uviděl. A hned se cpal do přepravky. Musím říct, že vypadá o 100% líp než minulé dny.Podlamují se mu zadní nožky, ale už běhá očuchává a zajímá se co se kde děje.
Snad operace nebude nutná a bude to dobré. Bulky jsou prý zapouzdřené, takže deší dobu po nějakém úrazu. Ta u pánve je ale prý jiná, hrbolatá.
Najedl se, napil,šel na záchod a teď chrupká a je spokojenej že je doma. :)
24.6.2011 Rupíček se ráno prošel a i trochu běhal.Vydrží tak 10 min a pak jde většinou spát, ale zase se budí častěji.Jinak je ale vidět,že se zajímá o okolí přiběhne atd.
Je chudáček celý rozpíchaný jak mu brali vzorky na biopsii. Zatím je to tak na stejno, pořád spinká. Vyleze na záchod napije se, jí jen po troškách, ale jí. Doktor říkal, že bude unavený a ospalý. Vždycky je období přes den, že se rozkouká a pobíhá po bytě, to si říkám jéé už mu je líp a pak zas půl dne prospí...
25.6.2011 Rupíček nechce papat, musí ho krmit, sám od sebe si neveme. Hodně spí a polehává, večer je trošku aktivnější. Jinak žádná změna nenastala :-(
27.6.2011 Rupíček bohužel zemřel.
Dýchal tak povrchově a kníkal. Jeli jsme okamžitě do Brna a pan doktor ho vyšetřil a zjistil, že nádorek se za ty čtyři dny hrozně zvětšil.. Manžel mi řekl, že vlastně už ve čtvrtek pan doktor řekl, že podle biopsie je to lymfom nebo lymfosarkom a protože byl prorostlý u pánve ve svalu nedal by se operovat. Já přišla do ordinace později a proto jsem nevěděla že je to tak vážné. Manžel mi to už pak schválně neřekl. Vlastně od začátku šlo jen o to, jak Rupíkovi prodloužit život. Kdyby ten zánětlivý proces ustoupil, mohlo se zkusit možná nějaký chemo nebo...... A tím pro Rupču získat pár měsíců.
Bohužel průběh byl hrozně rychlý, prý se to stává ikdyž u tak mladého freťáka to tak časté není. :´(
Vlastně rovnou nám řekli, že už pro Rupíčka nemůžou nic udělat a nejlepší by bylo ho uspat. Maximálně mu můžou dát infuzi a léky na bolest abychom si ho mohli vzít na den, dva domů a rozloučit se s ním. A pak ho přivézt a nechat uspat nebo bude umírat pomalu doma.
Pan doktor byl moc hodný, ještě jednou vše konzultoval s kolegy, ale bohužel všichni se shodli, že víc než pár dní mu nezbývá a nejhumánější by byla euthanásie.
Bylo to nejtěžší rozhodnutí, co jsem kdy musela udělat, ale pohled na toho zuboženýho freťáčka byl hrozný a instinkt mi říkal ať ho už netrápíme. On sám to asi vzdal. Rozhodli jsme a Rupíčka inhalačně uspali a potom mu píchli injekci, takže nic necítil. Už je za duhovým mostem spolu s Leonkem.
Omlouvám se, ale včera jsem nebyla schopná napsat, natož zavolat. Celou noc jsem nespala a všichni brečíme. Vlastně manžel je na tom nejhůř. Určitě byl ty tři měsíce šťastnej a moc nám chybí. Eminka ho pořád hledá je smutná a vůbec si včera nehrála. Jen obejde všechny skrýše kouká na mě jestli nevím kde je a pak jde do pelíšku spát. Rve mi to srdce.
Bohužel Rupíčkova temná minulost se na něm podepsala víc, než jsme si uměli představit. Rupíka jsme pochovali u nás na zahradě a navždycky to bude náš nejlepší, nejkrásnější a nejhodnější freťáček."
Očima zalitýma slzama jsme Vám chtěly z celého srdce poděkovat, že jste byli pro něj tou nejlepší volbou a rodinou co si mohl přát. Prožil krásných šest měsíců po Vašem boku, milovali jste ho a dali mu lásku a zázemí. Za to jsme nesmírně vděčné nejen my, ale všichni, kdo Rupíčka znali. Byl konečně doma a šťastný! To je nejdůležitější. Udělali jste pro něj moc a rozhodnutí bylo správné i když těžké... Pláčeme za ním a srdce nám opět krvácí ! Přejeme mu, ať tam nahoře za duhovým mostem se má krásně a nic ho už nebolí. Společně s Leonkem a ostatníma si budou hrát a dovádět! Je nám to moc líto, svíčka pro něj hoří !
Marcel a Jana
