Fretčí útulek Klubko

4.1.2017 V pondělí 2. 1. nám přibyli do útulku dva noví přírůstci - fretčí kluci Flynn a Stříbrňák.

Když jsem je přebírala, vyvstal mi na mysli citát z našich stránek - Antoine de Saint-Exupéryho: Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

Nedostatečná a nevyhovující péče - tzn. minimální kontakt s člověkem a absence volného pohybu - má v současnosti za důsledek, že Flynn je nedůtklivý, zpovykaný a útočný. A protože to je opravdu velký chlapák (váží 2,1 kg), má i obrovskou sílu. Několik těch fretčích kousnutí mi bylo již během let uštědřeno, ale u Flynna jsem měla pocit, že mám ruku ve svěráku... Stříbrňák je naopak vyjukaný klučík, který nejde primárně do útoku, ale je, co se týče kousání, nepředvídatelný.

Včera jsme navštívili veterináře a tímto bych také ráda poděkovala paní doktorce Nečasové a jejímu asistentovi Jiřímu za skvěle a s úsměvem zvládnutou vstupní prohlídku, kdy si bravurně s klukama poradili.

Kluci měli v uších svrab, jsou zaléčení. Stříbrňáka jsem ještě včera večer po návratu od doktora pustila, aby se proběhl. On jen bloumal, nebyla v něm špetka z fretčí skotačivé a zvídavé povahy. Za to dnes ráno si už po kuchyni poskakoval a dokonce i kvokal. Všechno ho zajímalo, všechno zkoumal. Největší úspěch měla myčka. Ukázalo se, že je i zdatný šplhavec.

Příští týden je oba čeká kastrace. Nyní je naším úkolem přivykat kluky na lidi a především získat jejich důvěru. Držte nám palce, neboť jejich adaptace je důležitá pro to, aby mohli jít do adopce. A kluci si rozhodně nový domov zaslouží.

7.1.2017 Stříbrňák se rozhodl, že potřebujeme uklidit - video.

12.1.2017 Karty se obrátily. Z Flynna se stává pohodář, za to Stříbrňák je ruploň. Deprivace je ta tam a pěkně tu řádí. Úklid ho už nebaví, a tak demoluje. Za jeho nevinným kukučem se skrývá cosi podlého, a tak si na něj dávám majzla. Zatím úspěšně.

Kluci mě pořád vyhlížejí a již si zvykají na svojí pravidelnou denní dávku pohybu. Dnes u nás byla na návštěvě Majda a přivezla jim supr ťupr lozící škrabadlo. Stříbrňák ho pořádně prolezl.

Řekla bych, že se kluci u nás mají výtečně, o čemž neblaze svědčí jejich narůstající váha. Od minulého týdne oba přibrali 200 gramů.

Dnes byli kluci na kastraci a Stříbrňák neváhal v ordinaci použít svoji chemickou zbraň. Za tři týdny ho čeká první očkování, pak bude moci jít do nového domova.

12.3.2017 Kluci absolvovali poslední očkování, manikúru a pedikúru, aby šli do nových domovů vyfešákovaní. Flyn odjel včera, Stříbrňák na svou rodinu stále čeká. Ideálně (alespoň zatím) bez dětí a jiných zvířat a s trpělivým zkušeným pánem, kterého nerozhodí občasný pokus o ulovení své osoby.

3.4.2017 Stříbrňák stále hledá to své pravé ořechové. Rozhodně se nejedná o test plněného pečiva, ale o nalezení nového, láskyplného domova. Kdo podlehl jeho půvabu, nechť nás kontaktuje. Tohoto stříbřitého krasavce doporučujeme jako všelék proti každodenní šedi života. Taktéž vhodný do domácnosti, kde děti již vylétly z hnízda, jakožto vzpomínku na spratkózní a pubertální období.

4.5.2017 Přistavovali jsme. Čekali jsme totiž staro-nový útulkový přírůstek. A není jím nikdo jiný než Matylda. Co na to Stříbrňák? Toho nejvíce zajímalo, čím že dobrým to tu Matyldu krmím. A tak on, který se dosud živil pouze granulemi a vše ostatní odmítal, si pěkně pochutnal na dětském příkrmu.

7.5.2017 Potvrdilo se mi, že Máj je lásky čas a nejen to, je to taky doba zázraků. V pátek se nám ozval pán, který projevil o Stříbrňáka zájem. Dnes nás navštívil, slovo dalo slovo a huráááá, Stříbrňák bude mít od zítra své doma. Stříbrňák se předvedl ve své plné kráse a temperamentu, takže by mu bylo opravdu jen těžké odolat.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.7.2017 Naší sobotní návštěvou nebyl nikdo jiný, než Stříbrňák. Včera to byly rovné dva měsíce, co ho rodina pana Jiřího adoptovala...

Preventivně jsem si nasadila své nejteplejších ponožky, ale jak se později ukázalo, zcela zbytečně. Moje nohy zůstaly bez povšimnutí. To byste zírali, jak hodnej klučík se z něj stal. Sice se prý umí ozvat, když chce u něčeho asistovat a není mu to dovoleno, ale jinak se se svojí rodinou dokonale sžil.

Jeho láska k úklidu ho nepustila. Provedl důkladnou kontrolu, jestli jsme se na jeho návštěvu řádně připravili a nenechali někde tu a tam nějaké to smítko.

Děkujeme panu Jiřímu, že se Stříbrňák stal neodmyslitelnou součástí jeho rodiny. Zde je krásně vidět, co udělá spousta lásky, péče a důvěry.